ZA PROŽITKOVÝMI HRAMI DO EKOCENTRA STŘEVLÍK

 

Název akce: Prožitkové hry

Místo konání: Střevlík, Oldřichov v Hájích

Datum: 11. 10. 2013

Počet zúčastněných dětí: 23

Odpovědný dozor: Radka Jerjová

Pomocný dozor: Filip Skalický (externí osoba)

Doprava: Chrastava – Mníšek: vlak

                Mníšek – Chrastava (autobus)

 

    Své ohřáté pelíšky jsme při pátku opouštěli plni očekávání, jaké počasí si pro nás příroda připravila, neboť jsme usínali při tanci kapek na okenních parapetech. Naštěstí od ranních hodin již obloha držela slzičky zkrátka a tak jsme se pustili téměř suchou nohou na náš první společný výlet s úsměvem na tváři.

    Pro cestu do Střevlíka jsme se rozhodli zvolit tradiční dopravní prostředek – vlak. Na chrastavském nádraží se v osm hodin sešlo 23 dětí a naším prvním úkolem bylo seznámit se s Filipem, pomocným dozorem (abychom těch Filipů neměli mezi sebou málo:-)). Cesta vlakem nám utekla rychle a po pár mrknutích oka jsme se mohli vydat z nádraží v Mníšku na cestu do Střevlíku.

    Levá stíhala pravou a už jsme tu. Na dvoře nás jako první přivítala kočka neznámého jména. Krátce na to nám lektor Láďa předal putovní mapičku a obrázky se záchytnými body, které nás dovedly až na okraj blízkého lesa, kde začalo naše další dobrodružství s lektorkou Šárkou.

    Vstupenkou do lesa bylo pro každé z dětí maskování obličejovými barvami. Poté už začaly všechny naše smysly pracovat naplno.

    První zapojený smysl byl čich, který nás pomohl rozdělit do pěti skupin. Šárka každému nakapala na zápěstí jednu vůni, podle kterých se, stejně jako zvířátka v přírodě, děti očichaly a rozřadily do skupin. Nejsnadněji se shledaly děti s vůněmi levandule, citronu, jahody a skořice, malinté problémy nám dělala akorát máta, která byla málo aromatická. V těchto skupinách děti pracovaly celé dopoledne.

    Druhým úkolem skupin bylo sbírání přírodnin daných vlastností – lesklé / nelesklé, jedlé / nejedlé, voňavé / bez vůně, hladké / hrubé, cinkavé / šustivé. Zdejší aktivity zapojovaly všechny smysly. Děti splnily úkol na jedničku a tak jsme mohli vyrazit potrápit další smysl, tentokrát sluch.

    Děti byly požádány, aby po určenou dobu zůstaly nehybně stát se zavřenýma očima, aby naplno vnímaly zvuky kolem sebe. Následovala reflexe, co děti slyšely.

    Čtvrtý úkol spočíval ve vytvoření přírodní galerie. Každá skupina si z přírodnin, které děti v lese našly, naaranžovala podle své fantazie jedno umělecké dílo a vymyslela mu jméno. Po naaranžování vybraného místa jsme obešli všechna dílka a zhodnotili každé z nich.

    Nyní již nemohla chybět svačina, která nám dodala síly na pátý úkol podporující rozvoj hmatových dovedností. Každý dostal od Šárky do ruky vybranou přírodninu, kterou si poslepu ohmatal a poté se ji snažil najít v lese (samozřejmě již bez šátku na očích).

    A jelikož se nám čas nachýlil ke konci, vrhli jsme se na finálovou aktivitu, kterou nás provázel „paprsek“. Tím bylo lano, z něhož Šárka předem přichystala cestu vybraným úsekem lesa. Děti opět se zavázanýma očima měly za úkol jeden po druhém projít daný úsek za využití hmatu.

    Teď již nezbývá nic jiného, než zhodnotit dnešní dopoledne, poděkovat Šárce za velmi milý přístup a pěkný program a vydat se na autobus, který nás odveze zpět do našich domovů.